Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Malá Emily - 2. část

24. listopadu 2012 v 10:54 | Crow
Druhý den byla sobota a manželé Markovi se rozhodli, že si společně vyrazí na koupaliště. Bylo nepředstavitelné horko a dusno jako před velkou bouřkou a tak se jim návštěva místního koupaliště jevila jako dobrý nápad. Doufali, že si tam třeba Emily najde nějakého kamaráda.Emily v tomto případě trochu připomínala malé plaché zvířátko, které si ještě dokáže vydobýt své místo mezi vrstevníky a tak se jich raději straní ze strachu aby mu neublížily nebo na dobro nezavrhly.
Dělalo jim starosti, že se straní ostatních dětí a nechce se zapojit do jejich her. Ale Emily nejevila zájem se s nikým kamarádit a i ostatní děti se k ní chovali odměřeně a držely si od ní odstup. Jako by se jí bály nebo něco podobného.

Proto se snažili dostat ji k dětem co nejčastěji aby si zvykla na jejich společnost a pevně doufali, že se brzy k jejich dovádění a hrám připojí.

Na koupališti se usadili poblíž brouzdaliště a mělčího bazénku pro děti, které ještě neuměly plavat. Emily se vydala rovnou doprostřed bazénku. Když jí voda začala dosahovat k pasu, zastavila se a zvědavě se rozhlédla po ostatních dětech.

A pak udělala něco, v co Markovi celá ta léta, kdy u nich Emily bydlela doufali. Začala se brodit příjemně chladivou vodou k malému chlapci, který si hrál v rohu bazénku. Okolo něho pluly malé nafukovací kachničky a chlapec je máváním rukou, ponořených do vody, popoháněl chvíli dopředu a chvíli zpět k sobě.

Emily se k němu tiše přidala. Chlapec nevypadal na to, že by mu její přítomnost vadila. Společně honily kačenky po čiré hladině a stříkali na sebe. Emily se v jeden letmý a vzácný okamžik upřímně zasmála. Mokré vlasy se jí lepily na malá ramínka a záda a dělily se v jednotlivé žluté pramínky.

K Emilyným náhradním rodičů po chvíli přistoupila vysoká žena v červených jednodílných plavkách. Havraní vlasy měla stažené do tlustého ohonu. Pěstěné nehty na rukou a nohou měla rudě nalakované.

,,Koukám, že naše děti se docela skamarádili, že?" prohodila směrem k Markovým, kteří s úžasem sledovali počínání jejich dcerky.

,,Ano. To ano." odvětil Kryštof a pohlédl na onu dámu.

,,Víte, naše Emily se s dětmi příliš nepřátelí..." na chvíli se odmlčel a pak dodal ,,...vlastně je to poprvé od doby co jsme ji adoptovali, co ji vidíme si s někým hrát. Většinou se ostatních dětí hodně stranila. Ale váš syn se jí asi zalíbil natolik, že nějak ten ostych, nebo co to bylo, překonala."

,,Nechcete se k nám na chvíli posadit?" vložila se do rozhovoru Lucie a trochu se na dece posunula, aby udělala nově příchozí místo.

,,Ráda. Ale co takhle si sednout támhle do stínu a dát si u stánku něco osvěžujícího k pití? Jinak, já se jmenuju Kristýna Šepsová." představila se a podala si s Markovými ruku.

,,Těší mně." pronesli oba současně, až se tomu museli zasmát.

,,Tak pojďte. Nějak to naše seznámení a seznámení našich dětí musíme oslavit. Zvu vás." prohodila Kristýna a už kráčela k dřevěnému stánku s občerstvením a červenobílými slunečníky.

,,Oni si bez nás poradí. Navíc tam odsud na ně krásně uvidíme." dodala, když viděla jejich nejisté pohledy.

,,A tak nakonec proč ne? Něco studenýho do žaludku by bodlo a dětem pak můžem koupit třeba nanuka." rozhodl za oba Kryštof a zvedl se z deky. Pomohl své ženě vstát a společně s Kristýnou se vydali ke stánku.

Emily jejich počínání po očku sledovala. Pak si dál hrála s malým Richardem Šeptem, který ke kachničkám přidal ještě malý modro bílý parníček. Hráli si společně na moře a ručkama vytvářeli mohutné vlny, které popoháněly kachničky i parníček. Ten se náhle převrátil na bok, protože vlny, které děti vytvářely na něj byly už moc prudké.

,,Loď se potopila. Všichni ven." Pronesla Emily a vylezla z bazénku. Posadila se na deku, zabalila se do ručníku s koťátky a nezúčastněně se dívala na děti, kterých už byl plný bazének.

Když se dospělí vrátili zpět na rozloženou deku na které seděla Emily vyzvídali, proč už si s Richardem nehraje. Pak se jejich pohledy stočily k místu, kde plavalo hejno gumových kachniček a celým areálem se rozlehl zděšený výkřik. Richardova matka se přes ostatní děti, které si v bazénku hrály prodrala k tělu svého syna, které nehybně leželo na vodní hladině. Obrátila ho tváří k sobě a ztuhla.

Richard měl otevřené oči, ve kterých se ještě stále zračil údiv s bolestí a strachem. Nedýchal. Vyvlekla ho z bazénu a položila na mokré modrobílé dlaždice. V té chvíli k ní přispěchali i ostatní rodiče. Zvědavě je obstoupili. Kdosi zavolal záchranku a nějaká žena se jí pokoušela utěšovat. Plavčík, který se prodral houstnoucím davem jí od těla jejího syna jemně odstrčil a začal mu dávat umělé dýchání a masírovat mu srdce.

Richard se však neprobral ani do příjezdu záchranářů. Dál na všechny upíral teď už skelný zrak. Jeho světle hnědé oči potemněly. Ani záchranářům se nepodařilo přivést ho zpět. Po már marných pokusech veškeré úsilí vzdali. Přikryli Richardovo tělo dekou, položili na nosítka a naložili do sanitky. Jeho matku odvezli s sebou. Do žíly jí vpíchli nějaký lék na uklidněný a odjeli.

Emily to vše pozorovala nepřítomným pohledem a na zvědavé dotazy svých rodičů, co se vlastně stalo, neodpovídala. Jen se kolébala ze strany na stranu a nevydala ze sebe ani hlásku.

Později se manželé Markovi dozvěděli, že Kristýna, kterou potkali na koupališti se z náhlé smrti jejího syna psychicky zhroutila a byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení v místní nemocnici. Za pár dní spáchala sebevraždu.



Za Emily začala každý den docházet mladá Markéta. Snažila se ji naučit číst, psát, počítat, brala ji na procházky a poučovala ji o rostlinách, které cestou míjely. Dokonce jí koupila obrázkovou knížku plnou květin a zvířat. Emily si v ní ráda listovala a zaujatě poslouchala Markétino vyprávění. Začala dělat značné pokroky a když věděla, že je sama, snažila se i sama nahlas číst.

Markéta se však občas cítila v přítomnosti té malé blonďaté holčičky s tváří andílka jaksi nesvá. Když se na ní Emily občas dlouze zadívala měla pocit jako by se v místnosti náhle ochladilo a měla zvláštní pocit někde hluboko uvnitř sebe. Jakoby jí nějaký hlásek našeptával ať si dá na Emily pozor, protože to není obyčejné dítě jaké běžně vídáte na ulici.

Jinak bylo vše v naprostém pořádku. Emily dělala velké pokroky a dokonce už si čas od času přisedla k dětem na pískoviště nebo na houpačky. Markovi prožívali snad nejšťastnější období svého života. Ještě šťastnější však byli, když Lucie zjistila, že čeká dítě.

Začali se konat velké přípravy na přírůstek do rodiny. Z pokoje pro hosty se stal další dětský pokoj, Kryštof trávil celé dny v garáži za domem a vlastnoručně vyráběl dětskou postýlku, Lucie celé dny šila a pletla miniaturní oblečení a všichni, včetně Markéty se snažili Emily vysvětlit, že s příchodem miminka bude muset mamince pomáhat a bude muset být moc hodná.

Emily se tvářila, jako že to všechno chápe a doopravdy se snažila. Pomáhala Lucii ukládat nové oblečky do skříňky, v hračkářství vybírala nejrůznější hračky, které mrkaly, svítily nebo vydávaly roztodivné zvuky a časem začala jevit zaujetí i k Luciinu pomalu rostoucímu bříšku. Občas pronesla i krátkou větu, která na Luciině tváři vykouzlila potěšený úsměv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama