Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Malá Emily 3. část

5. prosince 2012 v 10:02

Kromě příprav na miminko začali Markovi brzy chystat i oslavu Emilyných desátých narozenin. V nejvyšší polici skříně byly ukryty dárky a Lucie objednala v cukrárně ten nejkrásnější dort.
Když nastal ten slavnostní den byl na zahradě připraven přístřešek s grilem, v lednici odpočívalo naložené maso a špekáčky, dort spokojeně odpočíval v ledničce u sousedů a na stromech byly rozvěšeny pestrobarevné balonky.
Emily se moc těšila. Hlavně proto, že Kryštof s Lucií pozvali i pár dětí ze sousedství se kterými si občas hrála. O zábavu tedy jistě bude postaráno.
Celé odpoledne s napětím čekala na ten kýžený okamžik, kdy se konečně její rodiče vrátí z práce. Postávala u dveří a nervózně je vyhlížela s kuchyňského okna. Markéta se snažila ukrátit jí čas procházkou do parku, ale Emily byla natolik nedočkavá, že se po pár minutách museli vrátit domů, aby něco důležitého neprošvihly.
A pak se konečně dočkala. Ve čtyři hodiny dorazil Kryštof s Lucií domů a hned začali připravovat vše potřebné pro oslavu, která měla každou chvíli vypuknout. Okolo páté se k jejich dveřím začali trousit první gratulanti.Všichni se shromáždili na zahradě a společně Emily popřáli.
Ta měla z dárků, které dostala upřímnou radost a dávala jí patřičně najevo. Hrála si s dětmi na schovávanou, honila se za novým míčem, který dostala a sama nalévala pití a pokládala na plastové barevné talířky kousky dortu.
Všichni se výborně bavili a snažili se si tuto slavnostní chvíli co nejvíce vychutnat. Všichni přáli hodně štěstí také Lucii, které už pěkně narostlo bříško. Dámy chtěli vidět, jak zařídili dětský pokoj, oblečky, které Lucie vyrobila a vedly dlouhé debaty ohledně jména a dalších věcí.
Maso z grilu báječně vonělo a dětí si nikdo příliš nevšímal. Nikdo tak nezpozoroval že Emily s jedním z děvčátek vylezla na strom v zahradě, kde měla postavený malý domeček. Chtěla malé Táničce ukázat svoje poklady a pochlubit se vlastní domácností, kterou si v domečku zařídila. Měla zde malou kuchyňku s nádobíčkem, jídelní stůl, židličky a mnoho dalších věcí.
Tánička si zálibně prohlížela její sbírku miniaturních panenek, které jí Kryštof občas kupoval u benzínové pumpy. Byly to takové ty panenky, co na sobě mají tu zvláštní přísavku a dají se tak připnout na palubní desku. Vždycky se jí líbily a Kryštof to moc dobře věděl.
Dole pod nimi si děti hráli s laserovými barevnými světýlky, které byly speciálně pro tuto příležitost zakoupeny a neměly a žádné z děvčátek jim moc nescházelo.
Zpozorněly až ve chvíli, kdy se ze stromu zřítilo malé dívčí tělíčko a zůstalo nehybně ležet v trávě. Emily, která nyní stála v malých dvířkách stromového domečku spustila hlasitý, vyděšený křik. Křičela z plna hrdla a tím ke stromu přilákala dospělé osazenstvo její narozeninové oslavy.
Všichni se pokoušeli malou Táňu přivést k vědomí a zároveň utěšit její matku slovy, že vše bude v pořádku. Kryštof Marka vylezl po žebříčku nahoru na strom a snesl z něj vřeštící a vzpouzející se Emily. Ta ho kopala a bila rukama zatnutýma v pěst. Nebyla k utišení.
K povyku na zahradě Markových se přidal zvuk houkající sirény. Po chvíli se zpoza rohu vynořila žlutá sanitka s modročerveným majákem a zastavila u domu Markových. Záchranáři se okamžitě pustili do práce na oživení malé Táničky. Jejich snažení však bylo marné.
Po pár minutách marného snažení boj o Tánin život vzdali. Naložili její tělo do sanitky a odvezli ho spolu s jejími skleslými rodiči.
Za nimi vyjela černá toyota, která patřila Emilyným rodičům. V ní seděl Kryštof s Lucií a v zadu seděla jejich vyděšená dcerka. Od lékařů dostala nějaké léky na uklidnění, ale i přesto usoudili, že by měla být alespoň do zítřka hospitalizovaná na dětském oddělení na pozorování.
Vzhledem k jejímu dřívějšímu psychickému stavu se to jevilo jako dobrý nápad. Její rodiče nechtěli riskovat, že by se stav jejich dcery mohl po prožitém šoku opět vrátit do starých kolejí. Znamenalo by to veliký krok zpět. Nikdo z nich netušil, jaký dopad bude její hospitalizace mít.

V noci, kdy celý pokoj, kam Emily umístili, spal, vyklouzla ze své postele a tiše se přiblížila k jednomu z dětí. Tiše se nad ním sklonila a nasála jeho vůni. V očích ji planuly malé, ďábelské plamínky.
Skláněla se nad malým Davidem, který tiše spal zachumlaný do nemocniční deky a snažila se rozpoznat, kolik síly v sobě ten malý chlapec má.
Chlapcova vůně ji udeřila do nosu jako velmi příjemná, která se podobala čerstvým růžím. Každý vždycky nějak voněl a podle vůně, kterou vyzařovaly snadno poznala kolik síly a zdraví v nich je. Davidova vůně byla dokonalá. Ideální pro její záměr. Mělo by to na pár dní stačit.
Škodolibě se usmála. Ve tmě zasvítily její nepřirozeně bílé a zašpičatělé zoubky. Z úst jí vyklouzl červený jazyk a blížil se k Davidově hrudi. Když se poprvé dotkl látky chlapcova pyžama, přes kterou byla cítit jeho kůže, zavřela slastně oči a vnímala každou kapičku jeho dětské duše, která do jejího těla přinášela i chlapcovu síly, energii a mladickost.
Potom se vrátila do své postele, přikryla se až po bradu a okamžitě usnula. Ve spánku o sebe třela chodidly aby si zahřála prochladlé nohy od toho jak bosky stála na studené nemocniční podlaze.

Ráno, druhého dne, jim přišla sestra změřit teplotu. Zároveň před sebou tlačila vozík s talířky se snídaní. Malý David však nebyl k probuzení. Třásla s ním a pak se dotkla jeho ruky. Byl studený jako led. Teprve teď si sestra Králová všimla jak je bledý. Rychle stiskla knoflík u dětské postele a přivolala tak lékaře a další sestru.
Davidovi už však nikdo z nich nedokázal pomoci. Jeho mrtvé tělo odvezli pryč a zavolali jeho rodičům. Nikdo z nich si nedokázal vysvětlit, proč malý David zemřel. Ten den ho měli propusti domů do domácího ošetřování.
Po operaci mandlí se cítil dobře a neměl žádné komplikace. Ani patolog, který se souhlasem Davidových zdrcených rodičům tělo ohledal nedokázal na nic přijít. Všechny orgány byly zdravé, nikde žádné vnitřní krvácení, po operaci se hojil až neobvykle dobře. Rozbor krve neukázal žádnou otravu ani infekci. Ať se snažil a pátral jak chtěl, nepřišel na nic, co by mohlo způsobit smrt malého a naprosto zdravého dítěte. Do pitevní zprávy tedy napsal, že příčina smrti je neznámá.
Druhý den po pitvě bylo Davidovo tělo zpopelněno a rozsypáno na louce, k tomu určené. Na místo rozptylu okamžitě přibyly květiny a hračky, které tam pokladly chlapcovi kamarádi, prarodiče a příbuzní.
I malá Emily na jedné z procházek, které absolvovala s Markétou položila pod jeden z keříků na loučce malou kytičku polního kvítí.
,,Spi sladce, kamaráde. Posloužil jsi mi dobře." zašeptala, když pokládala kytičku do trávy.
Dojaté Markétě ukáply z očí drobné perličky slz. Neslyšela, co Emily šeptá a v tu chvíli ji pokládala za nejhodnější dítě na světě.
,,Má tak dobré srdce." říkala si v duchu a společně pomalu odcházely z rozptylové loučky pryč. Netušila, že právě děvčátko, které se jí drží za ruku je příčinou toho, proč David odešel z tohoto světa. Netušila ani to, že právě tato holčička usiluje o život i jí samotné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama