Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Nová kniha Michala Viewegha

27. září 2013 v 17:16
Na tenhle článek sem právě teď narazila, tak ho sem přidávám. A to hned ze dvou důvodů. Za prvé proto, že tenhle blog je převážně o knihách a tak je tohle dosti aktuální inforce a za druhé proto, že se s Michalem osobně znám a je to velke sympaťák a tak by mě zajímalo jestli se vám jeho knihy líbí a jestli si tuhle konkrétní knihu přečtete nebo ne. .D Tak se mi nebojte napsat jakýkoli váš názor jo? Já si ráda počtu :D

Viewegh vydává novou knihu Můj život po životě, píše o prasklé aortě

27. září 2013 0:19
Spisovatel Michal Viewegh vydává novou knihu, ve které deníkovou formou popisuje svůj příběh od loňského prosince, kdy mu praskla aorta a začal jeho boj o život. Tehdy nebylo vůbec jisté, že se k psaní ještě někdy vrátí.
Spisovatel a publicista Michal Viewegh
Spisovatel a publicista Michal Viewegh | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Je neděle 11. srpna, na sázavské zahradě pije víno spisovatel Michal Viewegh se svým přítelem a nakladatelem Martinem Reinerem. Ten pronese větu, která Viewegha vyděsí: "Rukopis bys měl odevzdat už třiadvacátého srpna."


Vieweghův deník

"Navečer se trochu vzchopím a donutím se jít běhat. Silnice podél potoka ještě nese stopy nedávných záplav, místy je podemletá, mohutné smrky podél břehu se nebezpečně naklánějí... Kdyby na mě některý z těch stromů spadl, napadá mě trochu stereotypně, šlo by jednoznačně o pojistnou událost, takže by Veronika dostala skoro čtyři miliony a mohla by obratem splatit hypotéku na dům. Je to krásná ženská, rozvíjím tu myšlenku, snadno by si někoho našla..." Tyto chmurné myšlenky spisovatel Michal Viewegh zachytil do svého deníku letos v létě.
Spisovatel si dolije víno, chvíli předstírá, že je vše v pořádku, ale pak to nevydrží: "Bude to někoho zajímat?" zeptá se. "Bude tuhle litanii někdo číst?"
Reiner přikývne: "Budou to číst ti, kteří četli rádi tvoje předešlé knihy... Lidi jsou zvědaví, budou chtít vědět, co s tebou bylo." A dodá: "Stejně jsi psal vždycky tak trochu o svým životě, ne?"
Ovšem tentokrát to bude o dosti trýznivém životě. Mnohé napoví už název knihy, která vyjde v polovině října: Můj život po životě.
Michal Viewegh v ní deníkovou formou popisuje svoji osobní tragédii, která se vleče od operace prasklé aorty z loňského prosince. Měl štěstí, že vůbec přežil.
V předmluvě knihy to popisuje kardiochirurg Ivo Skalský: "Když mi kardiologové volali, že Michala už půl hodiny oživují a nevědí, co dál, protože srdce nenaskočilo, rozhodl jsem, aby mi ho přivezli na sál, že zkusíme skoro nemožné. Vzhledem k dlouhodobě snížené dodávce krve a kyslíku do mozku byla budoucí prognóza nejistá, a kdybych se rozhodl neoperovat, nebylo by to proti medicínským postupům..."
Operace se zdařila, ale v následujících měsících se Viewegh jenom pomalu a obtížně pokoušel vrátit k někdejšímu životu. Ztrácel orientaci. Zapomínal. Při jarním rozhovoru pro Magazín DNES opakoval některé myšlenky třikrát. Špatně viděl, nemohl číst. Propadl se do depresí.

Příběh bez happy endu. Zatím

Přesto začal v dubnu psát svou šestadvacátou knihu, o jejíchž literárních kvalitách sice pochybuje, ale které rozhodně nelze upřít drásavou upřímnost. Z textu vyplývá, že se Vieweghův stav zlepšuje, ale přesto je stále mizerný, čímž trpí on i jeho nejbližší, hlavně manželka Veronika.

Čtěte v Magazínu DNES ve čtvrtek 10. října

Spisovatel a publicista Michal Viewegh

Ukázky z nové knihy Michala Viewegha
Zde je úryvek: "Když pozoruji Kimona, bílého psíka Ohnišťových, říkám si v duchu, že i já se proměnil v psa závislého na svých páníčcích: v tuto chvíli ženě a bratrovi. Často mě kárají, občas pochválí: Kimone, nesmíš! Kimone, k noze! Kimone, buď pozitivní! Na rozdíl od Kimona smím sedět s páníčky u jednoho stolu a (musím to vidět pozitivně) mám i některé další výsady: například mě zatím nepřivazují. ... ale nesmím jejich důvěru zklamat. Zejména nesmím pít alkohol! Smutně se proto dívám, jak si páníčkové nalévají, zatímco mně tečou z mordy sliny, ale kdepak, zase jsem zlobil a vzal si dva prášky, takže mi nikdo nenalije. Páníčkové umějí být laskaví i krutí. Když na procházce sežeru hovno, s odporem se odvracejí: Ty prase, fuj!"
Stopadesátistránková kniha nemá výraznou pointu. A problém je, že Vieweghův "život po životě" zatím nenabízí překvapivý zvrat, natož happy end: "Kde nic není, ani smrt nebere," povzdechne si autor.
I když jedna pointa, nevyřčená, tu je. Ač se to ještě na jaře nezdálo reálné, třiadvacátého srpna Michal Viewegh svůj rukopis odevzdal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama