Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Setkání s literární postavou - soutěž

11. září 2013 v 12:37 |  Kosmikovník

Sedím na tvrdém a studeném kameni městské kašny stojící uprostřed náměstí. Oči mám zarudlé a z nosu mi teče velká zelená nudle připomínající horolezecké lano. Zklamaná a opuštěná vlastní rodinou i přítelem, se kterým jsem chtěla strávit zbytek života.
Domů se mi nechce ani náhodou, protože vidět zase mámu, jak je úplně na káry mi s mými problémy nijak nepomůže. Nikdy tu pro mne nebyla. Ani když sem byla malá, natož pak teď. Ruce mám opřené na kolenou a dlaněmi si podpírám bradu. Co dál, Co budu teď dělat?
Prudce se zvedám a vydám se do jedné z postranních uliček. Mám ale pocit, jako bych u kašny něco zapomněla a měla sem tam vrátit. Aniž bych nad tím přemýšlela, otáčím se a vracím se ztichlou ulicí.
Když se blížím ke kašně, rozpoznávám obrys jakéhosi velkého obdélníkového předmětu, kolem něhož se rozlévá tlumené světlo. A teď už ho moc dobře poznávám. Jsou to dveře z černého dřeva, do jehož hořejšího trámu jsou vyřezány podivné znaky.
Odněkud je znám. Ale odkud? Pamatuji si, že jsem o podobných četla. Vtom se znak nade dveřmi rozzáří jasným světlem. Zámek tiše cvakne a dveře se otevřou dokořán. Z nich vystoupí asi pětatřicetiletý muž v klobouku, odraných džínsách a ušmudlané košili. U boku má připnutý opasek s pouzdrem na pistoli.
V tu chvíli je mi jasné, kdo to je. Pistolník Roland. Jedna z mích nejoblíbenějších knižních postav o jaké jsem kdy četla. Jeho boty klapnou o kočičí hlavy. Z pod klobouku na mne hledí oči v nichž tančí sotva postřehnutelné plamínky.
,,Zdravím tě, Sai."
,,I já tebe, Rolande z Gileadu." Odpovím a je mi úplně jasné co bude následovat.
Mlčky mi podá ruku a společně dveřmi projdeme. Když se ohlédnu, nejsou tam. Cesta je vždy jednosměrná. Ocitám se v Hromové tišině, která je mi tak důvěrně známá. Roland pouští mou ruku, sedá si k ohni a začne otáčet pečínkou napíchnutou na klacek. Sedám si vedle něho a hledím do plamenů.
,,Kde jsou ostatní, Rolande?" nevydržím to.
,,Ostatní?" nechápavě se mne podívá a mně v tu chvíli dochází jedna věc. Žádní ostatní nejsou. Alespoň zatím. To všechno nás teprve čeká. Cesta k Temné věži se právě otevřela a já mám možnost stát se její součástí. Přikývnu a dál mlčky hledíme do plamenů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 All€$a All€$a | Web | 12. září 2013 v 20:42 | Reagovat

Pěkné ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama