Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Tomáš Zářecký

17. října 2013 v 18:05
Zdravím vás drazí přátelé tohohle blogu a literatury. :D Tenhle rozhovor sem sice sliovala na včerejšek, ale úplně sem to nezmákla, takže vám ho přináším teď. Ještě jednou moc děkuji Tomášovi za naprosto fantaxtické odpovědi, které men nejen překvapily, ale i pobavily. :D Tak doufám, že se vám bude líbit a pokud ste nečetli 15 minus, tak to udělejte. :D

1. Píšeš teď nějakou novou knihu? O čem bude?

Před pár dny jsem dopsal první koncept rukopisu s pracovním názvem Mesiáš. Jak už název napovídá, jedná se o román, kde jedno z hlavních témat tvoří náboženský fanatismus. V tomto případě křesťanský. Dále jsou v něm zastoupeny motivy domácího násilí, alkoholismu, ale i lidské vůle přežít a nevzdávat se. Děj rozvíjím v několika časových i osobnostních rovinách a zároveň místy rozmazávám hranici mezi realitou a fantazií.

2. Kupuješ si nové knihy i v dnešní době, kdy jsou knížky docela drahé či si je půjčuješ v knihovně?

Cena knih by vydala na samostatný rozhovor. Z knihoven jsem si půjčoval během studia odbornou literaturu a zjistil jsem, že tenhle způsob není nic pro mě. Táhnout domů x knih, za dva týdny zase zpátky, navíc to, co člověk potřebuje, je často vypůjčené, focení prezenčních výtisků problematické atd. Raději si tedy knihu koupím. V tomhle mám ale ohromnou výhodu, že doma máme spoustu tištěných knih, které jsem stále nepřečetl. S mým tempem mi to zabere ještě pěkných pár let a do té doby snad zbohatnu… Jinak jsem zastánce a propagátor elektronických čteček, kde jsou ceny přece jen o něco příznivější a kupuji tedy převážně elektronické knihy.

3. Snad každý měl v dětství nějakého toho nejoblíbenějšího knižního hrdinu, který ho mohl i nějakým způsobem ovlivnit a ve kterém se viděl. U mne to byla Gabra z knížky Gabra a Málinka. :D Jaký byl ten tvůj?

Teď jsi mě teda dostala. Jasně, hrdiny jsem měl, ale který by si zasloužil označení nejoblíbenější… Snad Old Shatterhand. Nebo ještě kapitán Nemo. Na tomhle typu literatury jsem vyrostl a dodnes na něj nedám dopustit. Zmínit si zaslouží ještě Alexandr Dumas, i když bych rozhodně nechtěl prožít to, co Edmond Dantes.

4. Kdyby si se mohl stát jakoukoli literární postavou, jaká by to byla a proč?

Vito Corleone. Bez diskuze. Jak samotný Puzův román, tak zejména tato postava mi hodně imponuje. Vážený občan, hlava rodiny, přítel mnoha lidí, který dokázal vytvořit vlastní svět mimo svět zákonů, ve kterém přitom panují pravidla pevnější než zákon, svět, který bývá často krutý, ale ve výsledku je vlastně lepším místem k životu než ten "oficiální". Navíc elegance a noblesa, s kterou Vito Corleone kráčí za svými zájmy, jeho klid a rozvaha, umění přesvědčování… Vypsal jsem si dvacet citátů z Kmotra a nalepil si je na dveře šatní skříně. Je v nich spousta životní moudrosti a pravd. Víc než v bibli.

5. Plánuješ někdy napsat knížku, která by se žánrově lišila od té, kterou jsi napsal?

To už se mi povedlo, i když spíše nedopatřením. Návrat na Longstray je úplně jiný, než Patnáctka, a taky si našel jinou cílovou skupinu čtenářů. Nicméně nejlépe se cítím ve stylu vyprávění, které reprezentuje právě 15 minus. Tedy něco na pomezí thrilleru a horroru, kam se dá zařadit i rukopis Mesiáše. Na druhou stranu mi tohle škatulkování nepřipadá nejšťastnější. Větší důraz kladu na výběr témat. Ať autor píše stále "svůj" žánr, proč ne, ale ať se neuchyluje ke stále stejným motivům a postavám. Napadá mě teď třeba Wilbur Smith, kterého jsem dřív hltal jako blázen. Jenže když jsem před pár lety dostal dvě jeho knihy k Vánocům, už jsem se do nich nedokázal začíst. Stále to samé ve všech ohledech - postavy, schéma vyprávění, prostředí… Nebo Philipp Vandenberg a jeho knížky s konspiracemi, za kterými vždy stojí katolická církev. Proč to mám číst, když mě konec ničím nepřekvapí? Z druhé strany bych připomenul Stephena Kinga, kterého jsem si v poslední době hodně oblíbil. Každá kniha od něj je úplně jiná.

6. Jsou některé z postav z knihy 15 minus inspirované lidmi, které znáš nebo sis je kompletně vymyslel?

Samozřejmě to nakonec dopadne tak, že postavy v sobě nesou kus autora a částečně (nebo sakra hodně) se podobají i někomu, koho dobře zná. V Patnáctce se ale spíš jedná o lidské archetypy, původně nemá žádný z hrdinů konkrétní předobraz v realitě. Když jsem ovšem začal studovat na univerzitě v Hradci, narazil jsem mezi spolužáky na takřka jednovaječné dvojče jedné ze záporných postav. Křivák par excellence. Od té doby mi vzhledově i povahově obě postavy splynuly.

7. Co děláš, když zrovna nepíšeš?

Věnuju se buď práci učitele nebo psovi, v poslední době se snažím i víc číst, trochu zrychlit své hlemýždí tempo a zvládnout aspoň dvě knížky za měsíc. Zároveň tak trochu bojuju s internetem, kde trávím zbytečně moc času. Naopak televizi se mi povedlo ze života vyškrtnout skoro stoprocentně. Když je pěkné počasí, rád si vyjedu na kole, případně si zaplavu. Když je s kým, vyrazím do divadla, do kina, na hokej… Stručně řečeno, pokouším se žít, aby to mělo smysl.

8. Sama se pokouším psát povídky, básničky a tak, ale zatím se mi nějak nedaří ani v soutěžích ani jinde. A takových autorů je - myslím - u nás hodně, jen prostě neví, kam svojí tvorbu poslat nebo jak se víc prosadit. Co nebo kdo pomohl tobě?

To je hrozně ošemetná otázka. Za prvé, nemám pocit, že by se mi podařilo prorazit na knižním trhu. Za druhé, co se týče samotného psaní, tak tam mi pomohlo, že jsem dostal příležitost publikovat v seriózních internetových magazínech. Díky tomu jsem dlouhou dobu získával nestrannou zpětnou vazbu a mohl se jako autor vyvíjet. Uvědomil jsem si za těch cca pět let spoustu věcí, co člověk neobjeví, pokud píše jen do šuplíku nebo pro známé, kteří ti nikdy neřeknou: "Promiň, to co jsi mi dal minule, bylo fajn, ale tohle stojí za prd, to smaž." Stejně tak tě dál neposunou hodnocení typu: "Moc se mi to líbilo." Co konkrétně, jaká pasáž, jaká postava? Logicky pomáhá hodně číst a psát, to je sice klišé, jenže bez toho to nejde. Ať se v životě věnuješ čemukoliv, musíš trénovat, takže vůbec nevadí, že polovinu věcí, co napíšeš, nedokončíš a vyhodíš, protože to prostě byl omyl. Sám jsem takhle opustil spoustu námětů, ale každá ta věc mě něco naučila. Kurzy tvůrčího psaní nebo příručky "Jak se stát v pěti minutách spisovatelem" považuju za vyhozené peníze. Zatím jsem narazil na jedinou výjimku, totiž Memoáry o řemesle od Stephena Kinga. Tuhle knížečku bych uložil každému literátovi jako povinnou četbu, než se svými rozumy rozhodne obšťastnit svět. Když máš knihu hotovou, záleží už vyloženě na štěstí. Úspěch nebo neúspěch nezávisí na kvalitě díla. Bohužel. Jako skvělý příklad poslouží Jack London. A pokud chceš něco ze současnosti, Harry Potter se taky neuchytil v prvním nakladatelství…

9. Máš nějaký sen, který se ti ještě nesplnil? Pracuješ na jeho realizaci, nebo je to něco, o čem víš, že se ti vážně nemůže splnit?

Samozřejmě. Třeba stát se úspěšným spisovatelem, který nebude mít problémy sehnat kvalitního nakladatele. Sen, který se nemůže splnit, nemá cenu snít a marnit s ním čas.

10. Co plány do budoucna?

Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna… No jako fakt. Ale bral bych i dceru. A pokud k tomu bude stabilní práce, šťastná rodina a možnost sem tam vydat nějakou knihu, budu naprosto spokojený.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama