Krásný první jarní den přátelé!!!! Taky ste tak moc rádi, že máme tu hnusnou zimu za sebou? Já teda naprosto maximálně. Sice je ještě drobátko kosa, ale ono se to vytříbí. A pak už nás čeká jenom užívaní si sluníčka, léto bude na spadnutí, ptáci budou řvát (oni už teda řvou teď, ale věřim tomu, že budou řvát ještě víc), sluníčko bude šajnit o sto péro a tak dál. Já začínám malinko sentimentalitět, ale to vám snad nebude moc vadit a časem si zvyknete. A teď už dost plácání o tom, jak je na tomhle světě krásně a dem se mrknout na další z celé té obří řady knih, kterou čtu. Tentokrát to bude povídání o prvním díle naprosto boží série, kterou sem začala číst díky svýmu kamarádovi Jakubovi - ne že bych jí neměla v plánu někdy číst, ale díky Kubovi sem jí začala číst už teď a zařadila jí tak svého sériového roku. J A ani na chvíli sem toho nezalitovala, protože tahle série je vážně naprosto parádní. Mám za sebou už i první řadu seriálu, o kterym se taky brzo dozvíte a jak už víte, mám rozečtenej druhej díl - ten teď trochu leží ladem, protože mě uchvátila a naprosto uhranula jiná knížka, který se teď maximálně věnuju, ale na Střed králů nezapomínám a je v pořadí, nebojte se.!!! Letos tuhle sérii pokořim, to si buďte jistí. Jen doufám, že Martin neumře dřív, než to dopíše…

Nejvíc se mi líbily kapitoly s mladičkou slečnou z rodu draků - Daenerys, které mi vážně moc přirostla k srdci a pevně věřím, že dokáže velké věci. Jooo a naprosto nepopírám, že mě tyhle části, kterých ovšem v knížce moc není, bavily i z jiného důvodu než byla Daenerys sama, ale tak to už je čistě záležitost mého srdce. I kapitoly s královskou dcerou Aryou byly moc super a i ona mě hodně moc bavila. Dál tu máme skřeta Tyriona - muže z královského rodu, který se ovšem narodil jako trpaslík a podle toho taky vypadá jeho postavení u dvora - ne že by mu to nějak vadilo. I on je moc parádní, i když sem zpočátku nevěděla co bych si o něm měla myslet. Ale je to v celku fajn chlapík, kterej se možná trochu nečitelněj, ale o to víc vás zaujme. Takovýhle postav je tam samozřejmě víc, ale já sem vám chtěla přiblížit tři, které sem si opravdu moc zamilovala.
K dalším jako je třeba královna Caetlin nebo její manžel Eddard sem zaujímala takový neutrální postoje a jiné mě jako třeba Aryina sestra Sansa, mě vyloženě sraly a serou doteď. A Sansa je prostě pizda… Pardon laskavý čtenáři, ale je to tak.
No v celé knížce je spousta postav a tím pádem i spousta samostatných příběhů, které se vzájemně ne úplně propojují, ale rozhodně spolu i v tom nejmenším souvisí nebo souviset začnou. Já sem moc ráda, že sem Píseň ledu a ohně začala číst, protože je to vážně perfektní nápaditý a naprosto pohlcující čtení, který je ovšem dost silně návykový. Na to je třeba upozornit předem. :D Takže pokud se na tuhle úchvatnost epických rozměrů chystáte, tak se na ní vrhněte co nejdřív, protože to fakticky stojí za to. Za mě je to druhá nejlepší série jakou sem kdy četla - první je samozřejmě Temná věž, ale Píseň ledu a ohně je v těsném závěsu za ní. Takže hurá do toho lidi!!!!
