Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Elizabeth Labanová - Esej o tragédii

10. června 2015 v 10:57 |  Moje knížky
Ahoj lidi. Vzhledem k mé pracovní výtíženosti a náporu dalších věcí sem se rozhodla, že tady začnu zveřejňovat i svoje články, které píšu pro web kulturne.com. Původně sem to nějak v plánu neměla, ale protože fakt nemám moc času se blogu věnovat tak jak bych chtěla, (i když teď si konečně budu pořizovat vlastní notebook, což dost věcí ulehčí) protože taky ne vždycky mám po práci náladu dělat naprosto cokoli a kolikrát jen chvíli ležim a musim si fakt oddáchnout a pak už se na moc věcí nevzmůžu, tak tohle bude docela pěkný řešení si myslim. Několik článků už sem na kulturne.com dala, takže teď vám sem hodím pár těch lepších, abych neměla výčitky, že na vás kašlu a pak je budu nějak průběžně nastavovat aby se zveřejňovaly v době, kdy nebudu na blog moct psát. Tak a protože dneska fakt nemám moc času a ani energie, tak se podívejte na první z těchto kulturních článků (většinou půjde taky o recenze na nejrůznější knížky od nakladatelství se kterými máme dohodnutou spolupráci). Tak si to užijte a brzo mě máte zpátky. :)

Je několik druhů knih. Ty, co nás děsně nebaví, a třeba je ani nedočteme. Ty, co nás pobaví, ale za pár týdnů si na ně už nevzpomeneme. A v neposlední řadě ty, které přečteme jedním dechem, zaryjí se nám pod kůži a do mozku a myslíme na ně neustále a tak intenzivně, že soustředit se na další - byť sebelepší knihu - je vyloženě nadlidský úkol. A právě Esej o tragédii, další z mnoha knížek, které vydává nakladatelství Host, je přesným příkladem té poslední kategorie. A přitom se to na první pohled tak vůbec nemusí jevit.

Po událostech z loňského školního roku, které nám z počátku nejsou vůbec známé, se mladík Duncan vrací zpět do školy - do čtvrtého závěrečného ročníku na Irvingovu školu. A právě letos ho čeká obávaná a proslulá Esej o tragedii. Navíc dostane ten nejhorší pokoj, jaký mu jen škola mohla přidělit. Malý, neútulný a tmavý s jedním prťavým oknem. Ani dárek od bývalého majitele pokoje není nijak závratný (každý bývalý čtvrťák má totiž podle tradice zanechat nějakou maličkost ve svém pokoji pro příštího obyvatele). V jeho pokoji dřív bydlel Tim, který mu tam kromě dopisu nechal také pár cédéček a na nich svoji osobní zpověď o tom, co se stalo v loňském roce a o všech událostech, které té tragédii předcházely.

Kniha mne z počátku moc nebavila, protože se tam nic moc nedělo a všechno bylo zmíněno jen náznakově a vypadlo to, že se děj nikam dál nepohne. Ale jak Duncan poslouchá Timova cédéčka a dostává se dál a dál do minulosti, začínají všechny skutečnosti vyplouvat na povrch a my tak spolu s hlavním hrdinou odkrýváme, jak to vlastně všechno bylo.

A v knize nejde jen o Tima a Duncana. Setkáme se taky s pohlednou a nečitelnou Vanessou, která se může jevit jako namyšlená a arogantní, ale i ona má své tajemství - popravdě dodneška moc nevím,co bych si o téhle postavě měla myslet, ale ono se to nějak rozleží. Esej o tragédii stojí každopádně za přečtení, i když začátek je poněkud vláčný a nepříliš zajímavý. Vytrvalým se však jejich úsilí knížku nezaklapnout a nesáhnout po nějaké zajímavější rozhodně vyplatí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama