Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Recenze: Lucie Fišarová - Deník lásky 1. - Cesta

25. června 2017 v 11:59 |  Recenzní knihy

Autor: Lucie Fišarová

Vydalo: makniha.cz

Poskytlo: makniha.cz

Krásnou, poměrně horkou neděli moji drazí čtenáři. Dneska se podíváme na zbrusu novou knížku, kterou jsem si měla možnost přečíst díky navázání nové spolupráce s makniha.cz. O tomhle vydavatelství se více dozvíte ve videu, které chystám na nejbližší dny (a tak teda malá technická, v létě vás čeká celá sada videí, kde vám představím postupně všechny nakladatelství a vydavatelství, se kterými spolupracuju). Teď ale ke knížce, k jejímu obsahu, k autorce a mému celkovému názoru.

Jak už ste asi z názvu článku pochopili, jedná se o první díl série, a kterou sem já osobně byla hodně zvědavá - právě proto, sem si jí vybrala na recenzi, že jo? :) Hodně zajímavá je anotace, která mě fakt docela nalákala s tím, že jsem počítala s fakt, že to bude takové příjemné letní čtení, které se ideálně hodí k takovému tomu lehce lenivému čtení u vody - ona i ta obálka tuhle idylku tak nějak evokuje. Alespoň ve mně jo. A finále? Vlastně nic moc. A vy se hned dozvíte proč. A určitě to dočtěte až do konce, protože fakt, že se tahle knížka zas až tak nelíbila mě a mám k ní jisté výhrady, - za které ovšem autorka až zas tak nemůže, nebo alespoň ne za všechny - nemusí platit pro každého a třeba právě vy ste ta správná cílovka.

A teď už teda pěkně k ději a celkové koncepci týhle, přes 400 stránek, tlustý knížce. Hlavní hrdinkou knížky Cesta, potažmo celé série Deník lásky, je poměrně mladá, ambiciózní a docela v pohodě slečna, která si v životě prošla kdečím - a nejen tím pěkným, ale i tím špatným (wtf, ale kdo z nás ne, že jo?) a teď konečně tak nějak začíná žít. Ne že by byla předtím mrtvá nebo tak něco, ale začíná žít tak, jak si vždycky přála. Odstěhovala se od rodičů, osamostatnila se, poměrně dost zhubla, čím získala i sebevědomí, které jí dosud chybělo, bydlí se svým přítelem a se svojí kamarádkou vede mstní fitko. Takže vlastně dobrý. Ale to se má celkem brzo - v podstatě hned na nějakých prvních 30 stranách, takže se nebojte, je to bez spoileru. :) Lea se totiž dozví, že ji její přítel Patrik podvádí. A to hnedka se dvěma dalšíma holkama. Což je teda docela síla.

No…stát se to mě, tak tomu zmetkovi useknu koule a udělám si z nich náušnice (a pardon za ty výrazy, ale já už sem prostě taková). Což ovšem není Lein případ. Ta se totiž s Patrikovými dalšími dvěma milenkami, které jí o tom všem jednoho dne řeknou, domluví, že ho všechny tři vyhodí ve stejný den z jejich bytů, kde tenhle Nevzor mužských ctností na střídačku bydlí. Jooo tenhle komplot se mi celkem líbil a bylo mi docela líto, že to nebylo rozvedený nějak víc, ale autorka měla asi dojem, že to takhle stačí. Každopádně Lea se musí naučit žít bez Patrika a nějak překonat zlomené srdce.

Takhle to nezní úplně špatně co? Vypadá to jako docela slušná YA literatura. Když pomineme nějaký ty sexuální scény, ale v nich není nic, co by dnešní mládež překvapilo, nebo co by je mohlo šokovat. Takže i v tomhle směru je tako jakože dost v pohodě. Jak už sem psala, dohromady žádnej velkej zázrak sem od týhle knížky nečekala a brala sem jí jako lehký oddechový čtení, který mě tak trochu vytrhne od těch náročnějších žánrů, který čtu normálně a od kterých si moc ráda odpočinu právě při čtení něčeho ne moc náročnýho. Ale…jetu jedno velké ALE no. A o tom v následujících odstavcích.

To, že mně Lea od začátku dost iritovala a měla sem chuť jí dát po tlamě za to jak moc hloupoučká, naivní a nedospělá je, pominu, to je tak jako můj osobní problém, kterej ne všichni musíte sdílet. Trochu mi vadila relativně velká jednoduchost a naivita celého textu. Dialogy a chování těch postav mi nepřišlo úplně reálný - takhle se mezi sebou lidi úplně nebaví. A to, že slečně, která tohle knížku napsala je 28, mi to celé přišlo jako kdyby to byl výplod nějaký patnáctiletý puberťačky, která toho o skutečnym životě moc neví a spíš si na dospělou jenom hraje - a ruku na srdce, moc jí to nejde. Ale to je zase věc, se kterou se dá pracovat - člověk se poučí z chyb, vypíše se, nasbírá nový zkušenosti…o tom psaní je. A vlastně i celej život - o poučení se a zlepšování. Takže to jenom tak jako lehce vytýkám, ale věřím tomu, že to chce jenom čas.

Co mi ovšem na týhle fakt vadilo, bylo pár technických věcí, za který si autorka může sama, ale všechno to sou věci, který se daly vychytat poctivou korekturou a třeba trochu profi přístupem nebo alespoň patřičnou důsledností. Sama se totiž rozhodla, že si korektury udělá sama a bylo jí v celku jeno jak bude vypadat inální výsledek. A ten je teda dost otřesnej. Jako pokud mi na knížce záleží - a to by mělo, protože když už sem se ní psala kdo ví jak dlouho a věnovala jí veškrej volnej čas, chci ji mít co nejlepší a nejkvalitnější.A to se o téhle knížce rozhodně říct nedá.

V Cestě je totiž docela dost překlepů, krkolomných vět, který úplně nepasujou, hodně se opakující slova, který celýmu textu dávaj punc toho, že je čtenář úplněj kretén a stupida, kterýmu je třeba pořád všechno opakovat. Tomu se dalo krásně vyhnout, pokud by se knížce věnoval dostatek času a péče předtím, než ji autorka dala do svojí distribuce - pevně věřím, že to byl třeba jen přehmat, který už se v jiných knížkách nebude opakovat, protože bych se nerada opakovala i já. Není přeci tak těžké někoho poprosit o pomoc s korekturami ne? Autorka ovšem chvátala na datum vydání a tím pádem kontrolu textu dost odflákla. A to já nejsem člověk, který by si nějak výrazně všímal překlepů a chyb v knihách. Ale tohle blo do očí bjící.

Pořád beru v potaz fakt, že jeto autorčina prvotina, která navíc nevyšla u žádného renomovaného nakladatelství, které by jí jisto jistě věnovalo dostatek času a péče, než jakou jí věnovala maknih.cz, takže nehodnotím tak, jak bych hodnotila v opačném případě. Budu o něco mírnější právě vzhledem k těmhle okolnost a doufám, že všechny připomínky, které sem tu zmínila, budou všem jedině ku prospěchu. A moje příští recenze bude tak o něco pozitivnější.
V poslední řadě bych ráda řekla, že jsem za tuhle spolupráci moc ráda, protože do psaní a vydávání knih docela dost vidím a to nejen jako někdo, kdo píše svoje texty, ale jako někdo, kdo je už docela dlouhou součástí těhle procesů.

Beru to tedy jako možnost, jak pomoc mladým a začínajícím autorům zlepšit jejich psaní a dotáhnout je třeba až k tomu, že za svoji práci dostanou patřičné ocenění a profesionálně se zařadí mezi naše české renomované spisovatele. V tuhle chvíli mám od makniha.cz ještě jednu knížku, kterou chci začít brzy číst a i o ní vám samozřejmě potom napíšu. Zatím se mějte krásně, užívejte si sluníčka někde u vody a zase někdy na mém blogu, facebooku, youtube kanále nebo instagramu. :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama