Výsledek obrázku pro nakladatelství jota - logo Výsledek obrázku pro one hot book Související obrázek Výsledek obrázku pro má kniha - logo

Recenze: Connie Willisová - Slyším tě všude

11. ledna 2018 v 12:29 |  Recenzní knihy

Autor: Connie Willisová

Vydalo: Metafora

Poskytlo: Metafora

Krásný čtvrtek moji milovaní čtenáři, sledovatelé a odběratelé. Deska sem původně měla v plánu vydat video, ale z nějakýho podivnýho důvodu se nahrává hrozně dlouho, takže bude nejspíš až o víkendu, pokud se to stihne. A neb vás nechci ochudit o nic, co je důležitý, má tu pro vás dneska trochu neplánovanou recenzi. Respektive neplánovanou dnes, ale jiný den, ale vzhledem k tomu, že vám chci dneska říct dneska něco o knížce, kterou jsem dostala na zrecenzování, tak by vás stejně neminula. A předem upozorňuju, že knížku Slyším tě všude nepochválím, byť jsem se na ní hrozně moc těšila. Tohle byl prostě obrovskej čtenářskej průšvih. Ale i takové věci se v životě knihomola stávají.

Slyším tě všude je, co sem tak zaregistrovala, druhou knížkou Connie Willisové, která vyšla u metafory někdy během listopadu. Já sem po ní v podstatě hned šáhla a těšila sem se, jak jí hned přelouskám a jak si to čtení budu užívat, protože už jsem od téhle autorky kdysi v dávnověku četla I když půjdu roklí šeré smrti - což je knížka hodně podobná filmu Hráči se smrtí, jestli to znáte - a ta se mi fakt ukrutně moc líbila, takže jsem si od té druhé knížky docela dost slibovala, což se ukázalo jako radikální chyba. Jako podle anotace sem věděla, že to bude něco úplně jiného, ale i přesto jsem měla hodně velká očekávání a říkala jsem si, že i když se k tý knížce momentálně stavim dost s odstupem - byť natěšená - tak budu ve finále mile překvapená a opět mě autorka svým stylem vyprávění strhne. No nestalo se. Ale abyste věděli, o čem tu celou dobu mluvím, bylo by možná na místě vám trochu představit děj.

Slyším tě všude j celkem rozsáhlý román odehrávající se v naší celkem dost blízké budoucnosti. V tomhle světě lidé mohou podstoupit určitý zákrok, který je jaksi telepaticky propojí s jejich protějškem. Tihle dva pak spolu můžou v podstatě komunikovat zcela beze slov a to i na dálku. Tohle mi samo o sobě příde dost na hlavu, protože v tuhle chvíli ztratíte naprosto veškeré soukromí, což mi vůbec nepříde jako dobrej nápad. No, a aby knížka nebyla jen o tomhle, stane se naši hrdince celkem nemilá věc - pochopitelně a zcela logicky, protože o čem bychom jinak četli, že? Při osobním podstoupení tohohle zákroku dojde k jakési systémové chybě a její myšlenky se nepropojí s myšlenkami jejího přítele, ale s myšlenkami úplně cizího člověka. Je tedy třeba chybu napravit a uvést věci do správných kolejí.

Jako námět to vlastně nezní vůbec špatně - ono jenom představa, že s sebou neustále taháte myšlenkové pochody někoho dalšího, které prostě nemůžete vypnout je dost šílená sama o sobě - ale podání asi nebylo úplně nejšťastnější. Nesednul mi ani styl jakým ta knížka byla napsaná (přišel mi takovej hodně jednoduchej, jazykově ne moc zajímavej a chudej), bylo tam dost pasáží, který mi přišly úplně zbytečný nebo ne úplně zajímavě napsaný a vykreslený - navíc sem měla pocit, že se ne vždycky úplně orientuju a některý pasáže mi přišly i takový jako uměle nastavený - a ani k hlavní hrdince sem si nedovedla vytvořit nějakej hlubší vztah. Přišlo mi, že na to, že je to dospělá, pracující ženská si na všechno až moc stěžuje, řeší hovadiny a z toho, co se jí stalo, obviňuje všechny ostatní kromě sebe - protože co si budem, ona sama si za to může nejvíc - včetně toho, koho slyší ve své hlavě. Přitom ta dotyčná má podle mě ještě mnohem větší problém než hlavní hrdinka, protože její myšlenky, nápady, sny a vůbec všechno šmíruje někdo, kdo prostě nemá co zasahovat do jejího soukromí.

Nevim no…možná jsem tu knížku četla v nějakém nešťastném období, které nebylo tomuhle žánru úplně nakloněno nebo sem v návaznosti na tu první knížku, kterou mimochodem všem moc a moc doporučuju, měla moc velká očekávání nebo byla špatná karma…no těch možností, proč se mi ta knížka nelíbila, je samozřejmě víc. Úplně nevim, jestli se k ní chci třeba časem vrátit a dát jí ještě jednu šanci - spíš asi ne a pošlu jí někam do světa, kde najde nějakýho milejšího a věrnějšího čtenáře. No…tohle byl prostě obrovskej přehmat a neskutečnej průšvih. Já tak nějak zjišťuju, žese i poslední dobou odkloňuju od knížek takovéhleho žánru a zaměřuju se víc na nějakou společenskou až filozofickou literaturu, takže problém může samozřejmě být i v tomhle. Asi už jsem na podobnou literaturu stará a moc vyčtená aby mě něco opravdu překvapilo a dostalo. Jestli jste Slyším tě všude četli, tak mi určitě dejte vědět, jak se vám líbila, protože já k ní mám v tuhle chvíli hodně negativní postoj a docela ráda, bych si o ní s někym pokecala. :) Jako ostatně o každý knížce, kterou jsem kdy četla, že?

No nic, tohle fakt nebyl pozitivně naladěnej článek na začátek roku - jediný co mě uklidňuje je fakt, že mě (alespoň doufám) čeká spousta báječných knížek, které se mi budou líbit. Takže jestli máte nějakej typ na něco, co bych si rozhodně měla přečíst, tak dejte vědět. Zatím se mějte krásně a zase někdy příště u další recenze.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama